Voynichův rukopis Datum narození Elišky. Strana 1v.

Voynichův Rukopis. Page 1v.

_______________________________________________________________

Světoví odborníci a různí vědci pořád hledají a bádají o tom ,kdy vznikl tento pro ně velice složitý a tedy i záhadný manuscript. Takže jsem tu opět Já abych jim pomohl v jejich stoletých nesnázích a také je vyvedl na světlo z té jejich tajuplné tmy ve které bloudí už velice dlouhou dobu. Každý jistě ví, že když nějaký chytrý vědec dlouho bloudí, tak má tendenci psát o rukopisu velice velké blbosti, které jsou ekvivalentní jeho schopnostem. Každý chytrý vědec si tedy opět pořádně přečte to co mu dnes ve svém článku dnes po lopatě a samozřejmě kvalitně vědecky i sdělím. V dnešní mé vyučovací hodině se budu věnovat straně , která je na začátku rukopisu a kde se nám autor i představuje. 

Na začátku rukopisu se nám autor představuje z toho důvodu, kterým je to, že Eliška měla potřebu každému chytrému vědci sdělit, kdo je autorem tohoto tajemného rukopisu. A proto to také uvedla na začátku svého tajuplného rukopisu. Kde píše i o sobě různé důležité informace, které se týkají hlavně toho , jak se Jmenuje, kdy se narodila a kde bydlí. Dále tam píše i velice důležitou věc ,kterou je například to, že svůj rukopis píše českým jazykem. ( jazykem té doby, tedy středověku ).

Kdy vznikl rukopis ?

Tak to každý vědec zjistí , když si přečte co Eliška píše na straně 1v. Když by to snad nějaký chytrý vědec nedokázal přečíst, tak samozřejmě nemusí být v nějakém stresu, protože mu bude stačit, když si pořádně ( Pořádně ) přečte to , co zde dnes i píši. Pak se mu opět kvalitně rozbřeskne na cimbuří a jistě v záplavě endorfinů dojde i k vědecké erekci.

Strana 1v.

Na této straně je kreslen obrázek symbolické rostliny, které samozřejmě rostlinou není, ale zato je v ní velice šikovně schováno to, o čem je na té straně i psáno.

Co tedy vidí každý vědec a nebo jiný co na obrázek sto roků vejrá ? Vědec vidí jistě obrázek rostliny, která má hodně Lupenů. Lupeny jsou tedy důležité. Vědec si jistě položil vědeckou otázku, proč jsou lupeny důležité. Tak to vám napíši. Jsou důležité z velice důležitého důvodu. Eliška do lupenů schovala letopočet svého narození.

Co tedy teď bude vědec dělat. Vědec bude počítat.

Nejsou to samozřejmě nějaké složité rovnice, ale jedná se o to zjistit a tedy kvalitně spočítat, kolik je listů Zelených a kolik je listů  Zlatých.

Když bude vědec dobře počítat, tak zjistí, že Zelených je 14 a Zlatých je 12.

Zelené lupeny 14. Když se pořádně vědec podívá na jeden zelený lupen, tak tam uvidí dva znaky písmen. Ty písmena jsou J + T.

Žádný vědec nezná židovskou substituci. A tak jsem tu opět Já, který vám po lopatě vysvětlí co ta dvě písmena znamenají. ( žid. subst. Číslo 1 = A,I,J,Q,Y ). ( Číslo 4 = T,M,D ).  Na lupenu je tedy napsáno číslo 14. ( to jsou tisíce a stovky ).

Dále tam máme Zlaté lupeny. Těch je 12. Zde v tomto případě je nutné číst text a pak každý vědec zjistí, že Eliška byla mazaná jako liška. Vědec si jistě položil otázku proč byla Eliška mazaná a chytrá jako liška. Tak to vám také po lopatě vysvětlím. V textu stránky je psáno : Zlatých listů je Šest a Šest.  Eliška nemohla napsat, že zlatých listů je 12. A to z toho důvodu, že by nemohla napsat své datum narození. A proto napsala Šest a Šest.

Co tedy lupeny znamenají. Lupeny nám ukazují letopočet narození Elišky z Rožmberka. Léta páně 1466.

1466. Eliška v textu strany 1v, píše že je to datum jejího narození.

Každý vědec se tedy vodpíchne od tohoto letopočtu. A snad už nebude psát nějaké své fantazie a blbosti. Zde máte důležité datum podle kterého se můžete orientovat a tak i rukopis vložit do určité doby. Kdy  tedy rukopis vznikl ? Podle toho že se autor narodil  v letech 1466 se dá i odvodit, že musel vzniknout až po tom co Eliška dospěla a naučila se také psát a šifrovat. Zároveň se to dá poznat podle toho o čem je na té a nebo jiné straně rukopisu i psáno.  A nebo podle toho kdy vám v textu Eliška sama napíše kolik je jí roků, když zrovna píše určitou stránku svého rukopisu. 

Obrázky : Beinecke Library Voynich Manuscript page 1v.

A zde jsou ta písmena J+ T = 1 + 4 = 14

Tak se učte a když by snad nějaký vědec nerozuměl tomu co jsem zde dnes i napsal, tak ať se ozve a Já mu to ještě více po lopatě vysvětlím. Žádný vědec by se neměl stydět za to, že něco nezná. Tak se nebujte pomáhám všem. :-) Hlavně už nepište nějaké blbosti, to mě rve žíly.

Vědci. A Tironský Těsnopis. - Josef Zlatoděj.

Tironský těsnopis. :-)

_____________________________________________________

 Dnes vám ukáži a samozřejmě i objasním co je psáno v jednom středověkém rukopisu, který vědcům zamotal jejich chytrou hlavu. Vědec totiž když tápe a nezná, tak píše kvalitní blbosti, které mu pak ostatní baští . A to je samozřejmě špatné a tak musím neustále různé vědce opravovat. Dnes tedy uvedu na správnou míru rukopis, který je uložen v Britské knihovně a o kterém je napsáno, že je psán tironským těsnopisem.

Nejdříve vás seznámím co je to ten tironský těsnopis.  Tirus byl otrok Cicera a když měl po šichtě tak se nudil a tak vymyslel speciální zápis slov, který byl pojmenován právě po něm. Proto Tironský těsnopis.

Co je o rukopisu všeobecně publikováno :

Brit. Lib. Add MS 9046.  Tento rukopis byl napsán v 9. století a je jedním z mála raně středověkých rukopisů, které obsahují žatlář psaný výhradně v tironských znacích . Jedná se o zkratku ( těsnopis ). Rukopis se nacházel v Benediktianském opatství Sant - Remi v Remeši. A byl tam až do zrušení opatství během období francouzské revoluce.

Je to kniha žalmů . S úvody psaných latinkou.

Tolik ve zkratce o rukopisu.

_________________________________________________________________

A já protože mě velice zajímalo co to vlastně jsou ty tironské znaky, jsem se na ten rukopis podíval svým velice dobrým zrakem. A tak po důkladné analýze těch znaků o kterých je v bristské knihovně psáno, že je to těsnopis, jsem zjistil, že vše je jinak než nám vědci, lingvisté a historici o rukopisu publikují. 

A tak jsem se rozhodl je kvalitně opravit.

Je mě to samozřejmě líto, ale je to tak. Je mě také jasné, že vědec, historik a nebo nějaký anglický lingvista nemůže znát a vědět všechno. Ale zoufat samozřejmě nemusí, protože jsem tu Já a tak se může každý vědec uklidnit, protože jsem ochoten mu to řádně a po lopatě vysvětlit. Rukopis je samozřejmě dost velký a tak případný překlad jeho obsahu by mě zabral dost času. A čas je drahý. Několik jeho stran pergamenu  časem jistě přeložím a tak se může potom případný lingvista a nebo někdo koho text zajímá se i dozvědět o čem je v rukopisu psáno.

Dnes vám ukáži co je psáno na straně značené f. 2v

(detail ) Brit.Lib. Add MS 9046 f.2v

A ví 3. Jef ( Jew ) Psát tu profe

z fek ( z Věk ) je téme zlta tu 2

A vě tu žil ac von i zem zdálci

i moc wí dlí Rod sů zls 4 ac

wí Cáju Roj Boha ží wěcoj dif  ( div )

ží 73 a sls 71 Roj žal ží Roc ( rok )

sir zlož. Klůči dám 3 i 3 

slaw. wí -oží. ží bájc Ré ží

131..6. nás  ak.

________________________________________________

Tak zde máte ukázku o čem je na té straně pergamenu psáno. 

Důležité je datum 1316. To je letopočet, kdy se narodil malý Vašík budoucí Karel IV. Český král a císař Svaté říše římské.

Dále je tam schováno i to kolika roků se Karel IV dožil. To ale , jak je psáno v textu musí každý vyřešit sám. ( rok sir slož ). 

Dále je tam napsáno i to kdo to psal.

John Dee. SOYGA. Není kniha kterou psal John Dee.

 SOYGA. Oprava vědců. Johna Reeds a Deborah Harkness.

_________________________________________

Po důkladné analýze textu knihy Soyga, jsem zjistil, že vše co je této tajemné knize psáno je blud, vycucaný z prstu. Vše je tedy jinak, než se dočtete v různých vědeckých článcích ve kterých se dočtete, že knihu Soyga nikdo na světě nedokáže číst.

Já tu tajemnou knihu čtu a proto i vím o čem je v ní i psáno. Podle všeho co jsem dosud přeložil, jsou v knize popisovány České dějiny.

Knihu nalezla Deborah Harknes v Britské knihovně. Pak jí prozkoumal Jim Reeds.

A protože to byla pro vědce velká záhada, tak jako vše s čím si vědec nedokáže rozumně poradit, byla kniha připsána, tedy přisouzena, jako dílo alžbětínského mága, vědce a špíona Johna Dee. Který se svým kamarádem Edwardem Kellym komunikoval s anděly.

Já jako normálně uvažující vědec, samozřejmě s anděly nekomunikuji. Zato, ale znám určité věci, které jsou dnešním vědcům zapovězeny. A tak vám dnes mohu i napsat co tato tajemná kniha nese na svých stránkách za tajemství.

Když by chtěl nějaký vědec porozumět tomu co zde napíši, tak by měl samozřejmě ovládat šifrování. A to konkrétně kabalistický numerologický systém gematrie, kdy každé písmeno má svou číselnou hodnotu. 

Bez této znalosti bude každý vědec jen zírat na text a psát o knize Soyga bludy a pitomosti.

________________________________________________________________________

Tabula Tercia - Gemini. 3

žít Roj 4 Roj 4 Roj 4 Boj

boj 4 Roj 4 Roj KARL EZ

Dle i Česk sa mrcá mrcá

AVE Fír víry ví Rá Ví Rá

opcuje slt Alis jí cref

dop ( dob) léwc Važco cara tu

mal říš co šen 4 fdá z Fažce

Hub Čezko Wlc 2 slb

i fě je Jůžk manu Rábej

tu už ví klad 4 sůde sle

žel slat 4 srd lásc mi

rád 4 mldý wí bul rod Tfo

ak Líz psá atcu je rtu

posty ben flca merk pis

drš šen ju cvíte i mlď

pan Tur němk crf fotr

cdo Jů du lůnk Jud sřu jí

on Drac ak dívk Cuňk lida

Rej to muže 4 Re ůd  rád

páří Ré je flc ( vlk ) čte rébo

větom klopu půt uš sní

daj srda půtu crev act

důmc ús tro léfu ( lévu) de ovo

sňů. lapl jůš cér práf

Jef ( Jew ) zlove jak jej mlé

ví už hoř slp 4 divu my jez

úče ak lůn mlít dám 4

4 dem děj je rtu pis mlď si

Racůs jů s Čezka i plod

Josefe růky práfd

smyj crf hub jes ne sůď

dlge jít su magei 4 ak to

víj rod jů Qfíne ( Qvíne ) wí

klína pij 4 ůdu rýb 1316. 24.

prs 2 zůpo Ré act slok

z Lízo jac syn som 3 Růži.

_________________________________________

Tak zde máte to co je napsáno na tabulce číslo 3. Překlad je samozřejmě dost složitý. Zápis na tabulce je proveden ve starém českém jazyku. A je šifrován židovskou substitucí. ( tímto stylem se ve středověku šifrovalo skoro furt . Mnoho knih které jsou po Evropě a o kterých vám historikové a lingvisté píší, že neznají například nějakého autora a nebo to co je v nějaké staré knize psáno. Tak se jedná většinou o knihy a nebo rukopisy, které někdo odvezl a nebo ukrad z nějaké knihovny, které byla zde. Tedy u nás v Čechách. ). A tato možnost, odcizení a nebo krádeže se bude jistě týkat i tajemné knihy SOYGA.

Každý vědec si jistě všiml na konci mého překladu, že je tam psáno několik čísel. A to letopočet 1316. A číslo 24.

Letopočet ukazuje na narození Karla IV. ( 1316 ). a také se o něm v textu píše.

Číslo 24. Znamená roky. Eliška Přemyslovna porodila Vašíka ( Karla IV.) když jí bylo 24 let.

_________________________________________________________________________

Takže nějací Andělé a tabulky Soyga jsou mimo mísu. To mohlo zabrat maximálně na Rudlu a nebo nějakou jinou rouru.

Tabulky Soyga popisují české dějiny.

Císař a král Český - Karel IV.

SOYGA. John Dee. Edward Kelley a Josef Zlatoděj.

 Tajemná Kniha SOYGA.

Dnes vám ukáži co je psáno v této velice tajemné knize, která je přisuzována alžbětínskému vědci a alchymistovi , který se jmenoval John Dee. A který se také  nějakou dobu pohyboval na našem území v době vlády římského císaře a Českého krále Rudolfa II.

Co je kniha Soyga. Tak za prvé, je to spis , který zatím žádný vědec nedokázal uspokojivě vysvětlit. A je to vůbec kniha  Soyga ? Tak to zjistím až přeložím více z tajemného textu záhadné knihy. Do té doby jí budu tedy brát , jako Soygu. Nejedná se samozřejmě o nějaké jednoduché čtení. A tak i zde pro řádný překlad je nesmírně důležité znát více věcí a to těch které mnoha dnešním vědcům unikají.

Co je všeobecně o této knize psáno :

Je to latinské pojednání o magii ze 16. století. Jehož jeden výtisk vlastnil alžbětínský vědec a mág John Dee. Po Deeově smrti byla kniha považována za stracenou. A to až do roku 1994, kdy byly rukopisy umístěny v Britském knihovně. ( Sloane MS8 ) a Bodleian Library. ( Bodley MS 908 ) pod názvem Aldaraia sive Soyga vocor, od vědkyně která zkoumá život Johna Dee jisté Deborah Harkness.

Verze Sloane MS 8 je také popisována, jako Tractatus Astrologico Magicus i když obě verze se liší jen nepatrně. ( jedná se tedy o opis ).

Velký výzkum rukopisu Soyga provedl Jim Reeds. Jeho práce je jistě zajímavá a i dlouhá. Ale není kompletní. Takže jeho výzkum nic podstatného a nového nepřinesl. Ačkoli Reeds rozluštil konstrukční algoritmus a kodovaná slova použitá při vytvoření tabulek, skutečný význam a obsah tabulek zůstávají pro vědce stále velkou mezinárodní záhadou.

Jim píše : Pojednání v knize Soyga, která pojednává o tabulkách Liber Radiorum, má řadu odstavců zmiňujících kodová slova pro dvacet tři tabulek, spolu s číselnými řadami, které stojí v neznámém vztahu ke slovům.

Tím Jim z Princtnu napsal , že kniha je pro něj stále velká záhada.

Co tedy dělat, aby se záhada rozřešila ? A i po staletích marného hledání pravdy, bylo konečně jasno, které má každý vědec jistě nesmírně rád.

A tak jsem se na tu Soygu také podíval svým velice zkušeným vokem. 

Něco málo z historie :

Dee měl kamaráda jistého Edvarda Kellyho. Ten komunikoval s anděly...atd.

John Dee se ptá a Uriel prostřednictvím Kellyho odpovídá :

Dee : Co je to sakra za knížku ? Koukám do toho furt a furt nemohu nic přečíst.

Uriel : Stránky jsou velice zvláštní a podle všeho je viděl Adam v zahradě Eden.

Dee : A jak to mohu sakra číst ?

Uriel : No to je těžký protože jen archanděl Michael zná to jak číst rukopis.

Pak zrcadlo potemnělo a John šel neuspokojen do sednice vzal husí brka a do svého deníku si zapsal. Dnes 24. dubna 1583. Furt nic o rukopisu nevím. Ale brzo vyrazím na cestu na kontinentální Evropu. 

A tak se John Dee vydá na cestu po Evropě.

Jako alchymistu a vědce ho samozřejmě velice láká Matka měst Praha, kde má sídlo i Rudolf II. Který má také rád peníze a vše co se třpytí. Zlata furt má málo a chtěl by ho jistě hodně. Zapřáhne tedy koně a i se svým kamarádem Edwardem Kellym přijíždí poprvé do Čech v létě 1584.  Kde se jich ujal Tadeáš Hájek z Hájku, který dělal každému kdo by chtěl pro císaře laborovat , vstupní zkoušky z alchymie a příbuzných oborů.

A tak mohli před Rudolfem II. předvést transmutaci rtuti ve zlato. Rudolf to spolknul a přál si 10 tun zlata. 

Po dvou letech laborování byli oba Angličané nuceni k rychlému odjezdu ze země. Toho šikovně využije Wilém z Rožmberka, který na radu Tadeáše Hájka z Hájku zaměstná tyto dva šikovné alchymisty u sebe doma ve svém dominiu. Alchymistů pracovalo pro Rožmberky hodně. Na Třeboni, v Prachaticích a v českém Krumlově, který byl nazýván jihočeskou Mekkou alchymistů a zlatodějů.

Od 14. září 1586 pobývá John Dee s celou rodinou na Třeboni. Kde se mu i narodil syn, kterému dal jméno Theodorus Trebonianus. 

Z Třeboně oba dva navštěvují často Český Krumlov. Zlato se furt a furt né objevit a tak John Dee odjíždí a to v březnu 1589. Kelly o něco později odchází do Prahy do laboratoří císaře Rudolfa. 

To je tak ve zkratce doba, kdy John a Edward byl zde, tedy v Českém Království.

________________________________________________________________________

Edward Kelly.

Kolega Deborah Harkness

Jim Reeds.

John Dee.

Teď vám napíši co je psáno na jedné tabulce.

Tractatus Astrologico Magius.

_________________________________________

ží Troj Troj Troj Troj

klam klam klam klam 2

sira wíra wíra wíra wí 2

Rudu zla ac rép sůd folaju

to hada ví dusí coná

der pře ac zla i crf jes

kůref wíž rép tre vě kar

Ré i stůp Flců i dej rad

zů tu Porg Půtej snáus

fěc jů psáu dlef vůnco

zlyž ale žít ak Ré krca

ví i ráj ten lida odvéd

ne půz bůlu ráj ak prd

Ré frk dou nás i půt Rud

Léva i Jůd to war sir ac

věc psá drsk máž i trp

Juliju tlucu dů po díw

Mre zltc žíles prk ( brk) piz

trůpíž de moc je ak 2 ty

král gůle sémo rob muž

skof utru koz nudl ryp

a jí trůb ak ránu pij to

ac tu sře Hájeku past

darc co 2 pltco sfo lůd

mlofí síla rýpu upis mi

crst mlež tu ůdu sir mrc

oc jatce rád srci Josk

jew dlgo Bohe ží lapen

dem ččet krf fí Jožc

jaf kůsl jak car 2 žif

vepře czese nep dlí zo 

kon je krf vůz bůlu DEE

my žíle let děf s hůdc

noc Flk žít syn fejt Lůne

půs lézu c děv nes foc

Ré trp. 2 pis dle tu sžem

_________________________________________

Tak to je ta velká záhada, kterou se snaží vědci rozšifrovat už taky pěkně dlouho. 

Každý vědec si  všimne, jak Magistr schoval své jméno. A to do slov : Bohe ží. Lapen.dem ččet.

( lapen - znamená že jsem ho chytil ). :-)

Slova čtu zprava doleva :

Mé ččte Dee pis John

Což by se mělo dnes číst : Mě čte Dee pis John.

Další jména v textu : Hájek, Rudla II. Porg ( Borg ) . Juliju ( Julius de Austria ).

Velice pěkně Dee schoval město Praha.  A to do slov :

Kůsl jak car 2 žif ( živ ) vepře czese nep ( neb ) dlí.

Význam : 

Kouzlo jak Car 2 žije Prase Ceske dlí.

( car II je Rudolf II. Vepře = Prase = Prage = Praha ) , Ceske = České .

Jinak se slovem Vepře jsem se také setkal v jedné staré knížce. Která se jmenuje Modlitební knížka krále Ladislava ( Pohrobka ). Tam je také uvedeno že mladý král zemřel v ...a teď je tam namalován Kanec ( vepř ).

John Dee nám zde na této tabulce popisuje že žije v Praze na dvoře Rudolfa II. Zná Tadeáše Hájka. A samozřejmě i trable které měl císař se svým synem Juliusem, který tropil všude neplechu.

________________________________________________________________________

Příště vám ukážu co je napsáno na jiných tabulkách. Tak študujte.

Eliška z Rožmberka. Autor - Rukopisu Voynich.

 Baronka Eliška z Rožmberka.

Tato velice šikovná žena, která zamotala hlavy všem dnešním vědcům a světovým odborníkům, kteří se sto roků snaží marně dešifrovat text rukopisu 408, se narodila českému šlechtici Janu II. z Rožmberka a jeho manželce Anně Hlohovské, polské šlechtičně z rodu Piastovců.

Narodila se roku 1466 na hradě Rosenberg. Jak i sama píše na začátku  rukopisu, kde své datum narození zašifrovala do jedné symbolické rostliny a kde to i v textu stránky svým jazykem popisuje. Dětství měla dobré i když všude v té době bylo na území Čech a i rožmberského dominia spousta různých konfliktů nesvárů a menších válek. Doba byla pro Elišku dost příznivá a tak jelikož žila na hradě obklopená svou rodinou měla kvalitní a dobré podmínky pro studium různých tehdy populárních nauk, jako například jsou různé způsoby šifrování. Měla tedy všechny předpoklady naučit se řádně šifrovat, což bylo v té době velice nutné pro samotnou písemnou komunikaci mezi členy svého velkého a důležitého rodu.

Dnes by se o Elišce řeklo a nebo i napsalo, že měla všech  P pohromadě. 

Což se o dnešních vědcích a různých záhadolozích říci nedá. Ty mají furt na cimbuří manko. ( viz. Děd Vševěd a další ).

Eliška měla samozřejmě také fůru času. Co tedy mohla asi tak dělat ? Jistě chodila po hradu a koukala kde co je. Také jistě koukala z hradeb do dálky a říkala si co to tam za lesem asi tak může bejt.  Někdy když bylo po vyučování, tak si jistě i odpočla, protože chvátat se nemá a tak se natáhla v komůrce na gauč a dumala co a jak bude a co a jak nebude. Prostě žila si spokojený život mladé středověké šlechtičny, jak to v té době jen možné bylo.

Když jí bylo asi tak deset roků, tak dostala od tety Perchty psací pomůcky. To znamená několik husích brků, deset kilo pergamenu a půl litru inkoustu. A tak se učila dělat písmenka. Za měsíc to zvládla a psala jako když bičem mrská. Tedy obstojně a rychle. Když zvládla psaní, tak jí otec zasvětil do tajů rožmberského psaní a vysvětlil jí co znamená židovská šifra.

Židovská Šifra. Tak to je jedna z věcí, kterou dnešní světoví odborníci, lingvisté, historici a kryptoanalytikové neznají. Ve středověku jak jsem zjistil tuto metodu šifrování a zápisu ovládalo více písařů. Dnes je to ale bída.

A jak to tak vypadá, tak Kabalistický numerologický systém Gematrie. Ovládá jen jediný člověk na světě. To jako Já.

Eliška tedy zvládla velice dobře  psaní a šifrování a tak začala uvažovat o tom, co by tak mohla napsat, aby to mělo hlavu a patu a v dalším, kdo by to chtěl číst to vyvolalo nějaké pochybnosti. Zda je to pitomost a nebo podvrh a nebo mimozemské psaní, jak letět do jiné galaxie na nějakou exkurzi s vesmírným botanikem, který šňupe kytky a nazpátek vyšňupne písmenka.

Eliška tedy usedla v sednici u okna, kde bylo více světla a lépe i viděla. A s vervou se pustila do zápisu svého rukopisu. Svojí knihu samozřejmě nepsala v jednom tahu. Ale manuscript je psán postupně a to tak , jak Eliška stárla. Poslední zápis do rukopisu, to znamená to co je psáno na straně 116 v, tak psala v roce 1504, když jí bylo 38 roků.

( Jak je psáno i textu té poslední strany ).

Kdo tedy byla Eliška ?

Rožmberská šlechtična, která když jí zemřel otec a matka, tak byla provdána do Horních Rakous .

Její muž se jmenoval Heindrich Pruschenek von Hardegg. Ten jí měl rád a byl s ní i spokojen. Z tohoto manželského svazku vzniklo celkem 3 děti. O kterých Eliška v rukopisu také píše. Graf Heindrich byl jak se dnes říká ve vatě. Měl tedy dost dukátů a tak se nerozpakoval na žádost Elišky přikoupit ke svým pozemkům a svému panství také kus Kladska. Od synů českého krále Jiřího z Poděbrad knížat minsterberských a olešnických a to za 70 000 rýnských zlatých.  Eliška měla k tomu kraji velký vztah protože byla po matce polka. Po nějakém čase požádala svého manžela, aby také přikoupil Kozí Hrádek. Protože stejně jako její otec Jan II. Rožmberka byla vlastenka a chtěla mít dobré vzpomínky na místa kde bydlel český buditel Jan Hus. Heindrich jí samozřejmě vyhověl a tak byla Eliška spokojená.

Potomci : Eliška celkem porodila 3 děti a to chlapce. V té době středověku to byl samozřejmě dobrý počin a investice do budoucnosti. Každý jistě ví a zná , že ve středověku to bylo jiné než je tomu dnes. První byl muž. Pak dlouho nic a pak žena. Dnes máme hen ten gender a tak je to jistě pro něžné pohlaví lepší. Má dnes i právo volit, chodit do práce a tak se dostat třebas i do politiky. Dříve tomu tak samozřejmě nebylo. Co řek muž bylo svaté. A žádná žena si netroufla odporovat. O tom by vám spíš mohl vyprávět například Karel IV. Ten byl chytrý. 

Takže jak sem psal. Muž byl v rodu vždy důležitější než žena. Jak se narodila žena, tak byl doma smutek. Eliška ale měla štěstí, že měla celkem 5 sester a tak si mohla na hradě i celý den hrát. Její otec měl přezdívku Pokojný a tak jistě moc nenadával když byl na hradě nějakej větší rachot. ( zde si každý všimne slova Pokoje . ve středověku se to psalo : Pocoe. Proč byl teda Pokoe. substituce číslo 8= P,F. = Fokoe = Wokoe. Tím je v přezdívce schováno že jeho důležitý předek byl Woko z Rožmberka. ) I s tímto slovem se čtenář setká v rukopisu. O otci samozřejmě píše Eliška na několika stránkách. Píše kdy se narodil. Kdy zemřel a jak ho měla ráda. Píše i o své matce. Polce a Piastovně. atd.

Jak se dnes každý vědec dozvěděl, tak Eliška psala velice ráda. Psala a při tom i přemýšlela, jak ztížit případnému vědci překlad a pochopení samotného zápisu textu. A jak jistě každý vědec zjistil, tak se to Elišce i podařilo. S obrázkama je to samé. Dovedla schovat do obrázku všechno to o čem se na té konkrétní straně pergamenu píše. Byla mazaná jak liška. 

Aby vědec dokázal přeložit text, tak musí použít hlavu a začít také konečně rozumně uvažovat. Všude se dočtu tohle : Neznámé písmo, neznámé znaky atd. 

V rukopisu nejsou žádné neznámé znaky písmen. Rukopis je psán obyčejnou latinkou.

Každý v rukopisu vidí tyto písmena = a, o ,c ,R, M ,H, e, l, t, i, P, F.m,n.8.

To jsou normální písmena, a kdo to nevidí tak je roura a měl by si skáknout na oční.

Teď se dam obrázek, který publikovala americká vědkyně Lisa F. Davis. Ta se motá okolo rukopisu dvacet roků.  Dala obrázek na Twitter. A je z obrázku zmatená. A samozřejmě není zmatená jen ona . Zmateni jsou i světoví odborníci a všichni co na to koukají dvacet roků a více.

Jsou to jen dvě slova a vědci za sto roků nedokáží tyto dvě slova dešifrovat. Na obrázku je psáno :

otco  otccq.

Co tyto dvě slova znamenají. A proč je velký znak písmene M rozdělen na dvě části. Rozdělen je znak písmene proto, že se jedná o stejnou číselnou hodnotu písmena M a písmena T. ( židovská substituce číslo 4 = M,T,D ). Tedy zde vám Eliška rozdělila písmeno M a použila v těch slovech malá písmena = t. Ve výsledku je uplně jedno, když bude psát slovo = oMco   oMccq. Vždy je to stejné slovo. OTCO ( Otec ).

V dalším kroku druhé slovo :

otccq. ( židovská substituce číslo 1 = a,i,j,q,y.....a číslo 3 = c,g,s,l ).

slovo se čte = otsca .  (otce )

otco  otsca = otec otce.

Proč to tam Eliška píše. Na té straně píše o svém dědečkovi . Otec otce je = dědeček.

A každý jistě ví a zná, že Eliščin dědeček byl Oldřich II. z Rožmberka.

A zde je naše velice šikovná Eliška z Rožmberka , která drží v ruce písařskou potřebu té doby, tedy husí brk.